„Škola života” motto, kterým se řídím a které mě vystihuje. Život mě učí a posouvá neustále dál.
Umělecké vlohy se u mě projevily už ve škole. Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská v Železném Brodě sice neučila, jak správně vymodelovat Shreka nebo kabelku od Louise Vuittona, ale tvorba a výroba skleněných figurek již zaváněla sklonem k ruční umělecké práci, která se mi o pár let později v jiném oboru stala osudnou.
Zlom nastal
4. června 2009. Odhodlala jsem se totiž vzít do ruky marcipánovou hmotu. K tomuto osudovému rozhodnutí mě přivedly 2. narozeniny mojí milované dcerky Sarah. Můj první dort! Povedl se, chutnal a Sarah byla nadšená. Když moje kamarádky viděly fotografie z narozenin dcery s mým výtvorem v hlavní roli, chtěly také jejich oslavu ozvláštnit netradičním dortem. A tak, když jsem se rozhodovala, zda se posadím do kanceláře nebo zkusím štěstí v pro mě dosud neznámých podnikatelských vodách, rozhodlo srdce, neboť bylo úžasné sledovat, jak se moje dorty líbí a chutnají.
Paneláková kuchyň
nebyla pro podnikání vhodná, vařečku jsem musela na chvíli vyměnit za malířské náčiní a vlastními silami jsem si zařídila vyhovující prostory.
Stálo to hodně úsilí, ale když jsem stála uprostřed nové kuchyně, uvědomila jsem si, že se mi splnil sen
a stala se ze mě umělecká cukrářka s vlastní firmou!
Každý začátek vyžaduje vytrvalost, úsilí a cílevědomost. Cesta to byla dlouhá a složitá, ale stovky dortů a možná tisíce rozzářených očí mi stále říkají, že stála za to.
Pomyslnou třešničkou na dortu
byla moje návštěva v pořadu talkshow Jana Krause. Účinkování v pořadu Božské dorty od Markéty bylo obrovskou zkušeností a spolupráce se společností Lidl v Lidl cukrárně je pro mne skvělou příležitostí, jak přiblížit pečení i těm, kteří dosud neměli odvahu vzít vařečku do ruky a něco upéct.
